Autentické drama ROZHOVOR V MOSKVĚ
Autorkou divadelní hry ROZHOVOR V MOSKVĚ je spisovatelka Lenka Procházková. Napsala ji na základě nově odtajněných stenografických záznamů (přeložených z ruštiny), které zachytily průběh prvního dne jednání sovětského vedení (Brežněva, Kosygina a Podgorného) s československými představiteli Alexandrem Dubečkem a Oldřichem Černíkem.
Autentické jednání se odehrálo 23. srpna 1968 v Moskvě v blíže neurčeném prostředí (nikoliv v Kremlu), kam byli zatčení Dubček a Černík převezeni poté, co se jejich situace změnila a zásluhou závěrů Vysočanského sjezdu se z rukojmích stali partnery politického jednání.
Průběh hry trvající zhruba jednu hodinu je dramatický, neboť zachycuje téměř absurdní zlom situace, kdy okupanti jsou nuceni svým „protivníkům“ pozvolna odhalit průběh prvních dnů invaze, vzedmutí národního odporu za pomoci médií a také přiznat, že uskutečnění mimořádného sjezdu KSČ ve Vysočanech jim rozhodilo plány.
Během neuvěřitelně frázovitých monologů Brežněva, do kterých zasahují jeho „přísedící“ Kosygin a Podgornyj, si Dubček uvědomuje, že už mu nejde o život, což zpočátku předpokládal a že ho sovětští „vrchní zástupci“ vlastně potřebují. Když pochopí k čemu (aby prohlásil Vysočanský sjezd za nelegální), bojuje se svým svědomím ale i pocitem odpovědností za stát.
Nátlakový způsob jednání, v anonymní místnosti, kde je od počátku výhružně zavěšena mapa Československa s šipkami, kudy okupační vojska vnikla, je pro diváky až šokující.
Hra je určena široké veřejnosti, nicméně nejvíc zasáhne mladou generaci, které umožňuje autentický prožitek minulosti. To byl i autorčin záměr, a proto hru nabídla Malému Vinohradskému divadlu, jehož repertoár je zaměřen na mladé publikum.
Premiéra hry 28. 11. 2008 se koná ve starobylém Zasedacím sále Klementina v rámci celoročního cyklu „Rok 1968 a co si o tom myslíme“.
Cyklus organizuje Společnost Národní knihovny jako vzpomínku pro pamětníky a odhalování souvislostí naší národní historie těm, co to nezažili. Hra Rozhovor v Moskvě je devátou částí těchto pravidelných každoměsíčních pořadů.
Na rozdíl od pořadů předchozích lze toto drama reprizovat, přičemž je zřejmé, že napříště bude uváděno především pro školy. Ztvárnění historických postav mladými herci a jejich originální přístup s mnoha odlehčujícími nápady mění tu „starou záležitost“ ve strhující absurdní drama.